Studánka u Hostouně
Jdeme-li cestou z Dobrovíze podle toku malého potůčku,
spatříme v krásném údolí malou studánku. Je tak hluboká, že se
zdá bezedná. Hostouňští občané ji také tak pojmenovali. V roce
1866, kdy táhli naším krajem Prusové, vznikla o ní tato pověst. V
létě 1866 utábořili se Prusové v údolí poblíže Hostouně. Byli
žíznivi a proto se takřka vrhli na studánku, která je lákala.
Vedoucí důstojník, chtěje míti ve své rotě pořádek, rozjel se
na koni, aby jim v pití zabránil. Jakmile přijel blíže k studánce,
počaly koni klouzati nohy. Vojáci pak byli svědky smrti svého
velitele, neboť kůň se i se svým pánem v této »bezedné« studánce
utopil. Od té doby prý jezdí každé noci v údolí osamělý vojín
na svém koni, hledaje svoji rotu.
-Zbrojka-
Potrestaná chamtivost
V celém kraji okolo Hostouně známa je studánka,
zvaná »Bezedná«. O ní se vypráví několik pověstí. Jedna z nich
je tato: Jedna velice lakomá selka chodila ke studánce pro vodu,
kterou přilévala do mléka. To se jí však nevyplatilo. Chamtivé
selce smekly se jednou na kluzkém břehu nohy, spadla do studánky a
utopila se. Od té doby zjevuje prý se každé noci selka u studánky a
musí za trest i po smrti přilévat vodu do mléka tak dlouho, dokud všechnu
vodu studánky nevybere.
-Jaroslava Walterová-
O původu jména Hřebeč
Jdeme-li do vesnice Lidic, je u silnice vrch, kterému
říkáme »Klobouk«. Vypráví se, že za starých časů stál na
vrchu zámek Tasov. Ze zámku prý vedla tajná chodba na Buštěhrad,
do Lidic a do Hostouně. Nedaleko zámku byl proslulý hřebčinec, kam
se sjížděli páni z různých krajů na trh. Poněvadž zde byl výdělek
a dalo se zde dobře žíti, začala se tu zakládat vesnice jménem Řebeč.
Domů stále přibývá a nyní jest to už dosti velká vesnice. Po světové
válce byla Řebeč přejmenována na Hřebeč.
-Božena Stehlíková-
Stará lípa u Hřebče
Směrem jihozápadním od obce Hřebče stála na stráni
stará lípa, kterou odhadovali na tři sta let. Této stráni se říká
dodnes Lipovec. Za časů roboty stával pod lipou dráb s bubnem a svolával
osadníky na robotu k velkostatku Peklov. Po celá staletí pálily se u
lípy čarodějnice a vždy tam plála hranice ve výročí smrti mistra
Jana Husi. Tato lípa byla němým svědkem dávných bouřlivých dob,
které se přes naši krajinu i přes celé Čechy převalily.
Vzdorovala stále všem bouřím a povětrnostním nárazům a její tělo
bylo stářím vykotlané. Před šesti lety za letní větrné bouře
velká vichřice lípu vyvrátila. Aby tato stará tradice nevymizela z
paměti, byla zasazena nová lípa za okázalé slavnosti všeho
obyvatelstva. Tato nová lípa dostala jméno »nová lípa« a stojí
na místě lípy staré.
-Anna Kafková-
|
