Dr. Josef Pelikán
Časopis Společnosti přátel starožitností

Ústřední orgán historické vlastivědy české 

Ročník LVIII. 1950.

Vydala Společnost přátel starožitností


Tento článek doporučuji obzvláště těm, kteří si myslí, že teprve současná výstavba mobilních základnových stanic (BTS) je něco převratného - technicky zcela jistě, ale už před dvěma sty lety stávaly telegrafní sloupy mj. ve Středoklukách a Tuchoměřicích (můžeme-li tak usuzovat z níže uvedeného textu) a sloužily vojenským účelům...


 Vojenský signálový telegraf v Čechách v 1. 1809 a 1813.

V polovici září r. 1809 nařídil arcikníže Ferdinand zříditi k válečným účelům vojenský optický telegraf z Prahy přes Litomyšl do Moravy, zprostředkující rychlé zprávy značkami podle polohy pohyblivých praporců na sloupech, postavených na návrších zdaleka viditelných. Vedení bylo svěřeno hejtmanovi generálního štábu le Roiovi a hejtmanu inženýrského korpsu Bauerovi. Na výzvu vojenského velitelství ze dne 17. září 1809 uložilo pražské gubernium příslušným krajským úřadům, aby byly nápomocny vojenským orgánům v této práci, kterou bylo třeba provést co nejrychleji. Za pozorovatelnu (Observationshütte) bylo určeno zdaleka viditelné návrší na Hradešíně u Škvorce a 19 stanic vedení bylo umístěno v Praze, Štěrboholech, Kolodějích, Hradešíně, Tuchorazi u Čes. Brodu, Liblicích (přenesena pak do Lipan), Zahořanech u Plaňan, Křečhoři, Vysoké u Kutné Hory (přenesena pak do Kaňku), Třebešicích, Podbořanech, Turkovicích u Čáslavi, Heřmanově Městci, Chrudimi, Čankovicích, Vraclavi, Vánicích, Cerekvi nad Loučnou a Litomyšli. O vlastní činnosti těchto stanic nejsme ze zachovaných spisů zpraveni. Víme jen, že již v lednu 1810 byly do vojenského skladiště v Čáslavi uloženy součásti telegrafu ze všech stanic, 52 sloupů, 208 podpěrných klád, 52 železných šroubů a 209 provazů, kdežto do děkanského kostela v Čáslavi bylo uloženo 52 praporů. Na návrh arciknížete Ferdinanda měly býti pak vyzvány vrchnosti, na jejichž pozemcích byly umístěny telegrafy, resp. k nim příslušné boudy (Telegraphenhütten), aby je likvidovaly za obvyklou mzdu. Když pak nedošla odpověď na tento návrh, rozhodl generál Kolovrat 10. března 1810, že boudami mohou vrchnosti disponovat podle svého uvážení. 

— Vojenská potřeba si vyžádala instalace polního telegrafu také r. 1813 od velké císařské armády k Dunaji, od Bíliny přes Prahu do Lince. Tentokráte bylo nutno zřídit toto spojení tak rychle, že pražské gubernium zvědělo o této vojenské akci teprve v polovici října 1813, když se některá panství, jako Kard. Řečice, Konopiště, Votice, Smilkov, Vrané, Tábor, Slaný, Středokluky a Tuchoměřice hlásila o náhradu výloh s postavením tohoto telegrafu, o jehož stanicích nejsme ze spisů podrobněji informováni. Tehdy, v polovici října, bylo již toto telegrafní vedení zrušeno. Gubernium se tedy spokojilo jen upozorněním krajským úřadům, že by panství neměla za tuto maličkost nic žádat, že by měla postavení vojenského signálového telegrafu uhradit ze svých prostředků, z patriotismu. (Podle spisů v archivu min. vnitra, PG 1807—10, sign. 6/433 a PG 1811—15, sign. 6/219.)                                           
Dr. Fr. Roubík.

 

 Michal Pupcsik, 2001—2003